Do začátku – Slabikář života

„Aneb proč vůbec studovat a pracovat na sobě?“

Známý mi kdysi položil zajímavou otázku. Povídá:
„Ty Franto, vzpomínáš jak ses musel každou schopnost a dovednost učit? Buďto vědomej pokus-omyl, a nebo získání teorie a pak vědomou praxí a tréningem. Což si myslím, že je častější způsob. Vzpomínáš jak ses učil chodit? Jak ses učil mluvit, psát, počítat? Utírat nádobí, šroubovat, sekat, jezdit na kole, krájet cibuli? A teď mi řekni, jestli si vzpomeneš, kdy ses s takovým přístupem učil přemýšlet nebo pracovat s myslí, s emocemi, s vzorcemi chování a obecně psychikou.„
Napadlo vás někdy něco podobného?

Visí tedy ve vzduchu nevyřčená otázka : Dokáže člověk sám o sobě rozpoznat informaci přínosnou od škodlivé? (Odkaz na KSB – podrobně rozepsáno).
Dle toho, jak učíme naše děti, společnost jedná tak, jako by bylo odpovědí, že člověk dokáže sám rozeznat přínosnou informaci. Společnost je v názorech rozpolcená ve spoustě témat. Tím pádem se vždy minimálně jedna strana plete. Ve skutečnosti se častokrát pletou obě strany. Dle Koncepce společné bezpečnosti a tak jak mnozí z vás tuší, je společnost už několik tisíciletí řízena také podle principu „Rozděl a panuj“. Což se neobejde bez vytváření boje dvou lží. Jako příklad Napoleonské války, kdy bankéři platili obě strany. (Přidat příklady ze života, studie, knihy atd.)

Myslím, že stav naší společnosti jasně ukazuje, že tomu tak není.
Dále předkládám jednoduchý příklad, že to člověk opravdu sám nezvládne.
Věnujte pečlivě alespoň 30 sekund tomuto obrázku. Co na něm vidíte… i do úplných detailů?


Krásná ukázka, jak algoritmika psychiky ovlivňuje vnímání okolí. V tomto případě u drtivé většiny z vás, mozek považuje bílou barvu za nosnou informaci a černou za pozadí či šum.
A co když se na to podíváte opačně? Černá barva nosná informace? Podívejte se znovu a sledujte tu úžasnou příležitost změny vnímání.

Komu se podařilo uvidět 11 delfínů? Více k tomuto tématu píši v bodě 5) Rozlišení.

Proč jsem se vlastně rozhodl blog psát? Protože mi všude chybí nějaký systém, jiný úhel pohledu…
Protože uvědomění právě toho, že nám něco může unikat a nemusíme si toho být dlouhá léta vědomi, považuji za jeden z „léků“ naší společnosti.
To znamená připustit si, že širokou veřejnost máme postavenou na omezování a přeprogramovávání dětí na „stroje“ či „zvířátka“ (řídící se instinkty). (KSB odkaz 4 druhy lidské psychiky)
Tím pádem každý z nás musí sám začít s nápravou své mysli a to konkrétně s procesem „zpracovávání a předávání informací“ jakožto dovednost, která je součástí každého našeho jednání po celý život.
Podle mého bychom tímto mohli velice rychle zvýšit kvalitu života sobě a svému okolí!
K tomuto všemu se chci vyjádřit v následujících bodech!
Citát: Mysli globálně, jednej lokálně. KSB

Pro jednodušší uchopení následujících znalostí přikládám myšlenkovou mapu (vol. 2 viz popis):
Intuice a mysl jako dva kompasy, které by měli být v harmonii (vytvořen koncept na blogu):

Slabikář Života – Klíčové znalosti a dovednosti

A) Algoritmika mysli

B) Srdce – intuice – cítění

C) Komunikace – pravidla diskuze

D) Tělo

Jean-Léon Gerôme, 1896 – nahá pravda (cvičné opáčko)

Jedna legenda vypráví, že se jednoho dne potkala lež s pravdou.
-Dobrý den. Řekla lež.
-Dobrý den. Odpověděla pravda.
-Nádherný den. Řekla lež.
A tak se pravda rozhlédla, aby se podívala, jestli je to tak. Bylo.
-Nádherný den. Řekla tedy pravda.
-Ještě krásnější je to jezero. Řekla lež.
Tak se pravda rozhlédla, aby viděla, jestli je tomu tak a souhlasila.

Běžela lež k vodě a řekla…
-Ta voda je ještě krásnější. Plavme.
Pravda se dotkla vody svými prsty a opravdu byla nádherná a důvěřovala lži.

Obě si vysvlékly oblečení a klidně plavaly.
Po chvíli vyšla lež, oblékla se do šatů pravdy a odešla.

Pravda, neschopna obléci se do šatů lži, začala kráčet bez oblečení a všichni se jí děsili, když ji uviděli.
A tak se to stalo, že dnes lidé raději přijmou lež oblečenou za pravdu, než nahou pravdu.

A právě ta reakce na nahou pravdu je závislá na úrovni osvojení zmíněných bodů výše. (Mysl + Diskuze) – změnil se nějak váš pohled na předkládaný příběh (pokud jste ho četli někdy dříve – např. viz stránka O mně)?

Reprogram Your Mind While You Sleep | „DO THIS BEFORE BED“ Dr. Bruce Lipton
Velice dobrý popis jak pracovat s myslí a čeho je všeho schopná.
Jako doplnění, učíme se opakováním s prodlužujícím intervalem (kromě jiného)
Výtah:
Programovat podvědomou mysl se po 6 – 7 roku věku dá jen přez až religiozní opakování a vytvoření zvyku = nahrávání programů.
Nahrávání programů do 6 let (do té doby nebylo plně vyvinuté vědomí).
5% programu řídí vědomí a 95% řídí podvědomí (nevědomí)
Chceš vědět co jsou zač tvoje programy, podívej se na svůj život!
To co mi v životě jde, na to mám programy nahrané.
Co mi v životě nejde, s čím bojuji , tak na to programy, které by podporovali či burcovali toto chování.
Programujeme se skrze vytváření zvyků.
Pro zlepšení života můžeme udělat dvě věci:
1) zůstat vědomí v přítomnosti
2) přepsat svoje podvědomé programy
Mluvení k sobě (k podvědomí) nic neřeší, podvědomí je jako kazeťák, není tam nikdo kdo by odpověděl, je to jen ztráta času.

POKRAČOVAT NA DALŠÍ STRÁNKU