Rozšíření

„Mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že podstata věci nezapadá do okruhu našich pojmů“ – Kozma Prutkov

Projev v životě, když člověk nemá osvojenou práci s myslí je výborně popsán v následujícím citátu, a posléze v mém upřesnění:

„Nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem. Blbce nikdy neusvědčíte z blbství. Z takové srážky, vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.“

Jan Werich
Zdroj: https://citaty.net/…/270946-jan-werich-nejhorsi-srazka…/

Upřesnění či doplnění:
Zde zmíněný výraz „Blbec“ nemá nic společného s hloupostí nebo IQ. Dále ho nejde ani aplikovat plošně, tzn že by jedinec byl „Blbec“ ve všech oborech svého života či všech tématech. Najde se u každého člověka spoustu témat, kde tento výrok na něj neplatí, či platí jen částečně.
Nejsme náhodou tedy „Blbci“ více či méně úplně všichni? Toto téma sem nikde rozebírat doposud neviděl.
Vychází to z mé předešlé úvahy o rozlišení, kde se každý baví o „svém “ chápání a ignoruje to, že se mu oponent snaží něco nového říci (to co nezapadá do jeho rozlišení nebo-li je přehlíženo), nebo má vytvořenou domněnku.
A je to očividně větší problém než se mnohým může zdát…
Eviduji toto u každého, komu se snažím něco upřesnit nebo bych rád slyšel názor na věc, která je podle mého pro něj nová (což je viditelné podle jeho reakcí či činností v životě)…
Jak si ale oponenti „notují“, tak „Blbce“ samozřejmě není vidět…
Z toho vyplývají pouze dva přístupy:
A) vstoupit do konfrontace s člověkem, který není připravený na změnu – konflikt,
B) nebo směřovat rozhovor jinam či jiná řešení (po uvědomění si této možnosti, potřeba zase trénink!).
______________________________
Vnímání a chápání světa. Metody manipulace na pojmové úrovni. – Pavol Kovačik
______________________________

Je třeba se více poslouchat Petr Hanning
______________________________________

Zajímavost: diagnóza Kokot – jednoduše popsané různé druhy „blbců“ či „kokotů“ (cíl by měl být zamyslet se, jestli nějaký odkaz z popisu nesedí na naši osobu a zapracovat na tom – né, že budeme ukazovat na druhé)
https://steiden.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=170218
____________________________________

Přemek Horský

Psychologie a sociologie ve službách davo-„elitarismu“.

Příklady bezstrukturního řízení pomocí manipulace se slovy.

Řízení je proces in-formační.

Jak probíhá bezstrukturní řízení si můžeme ukázat na níže uvedených příkladech manipulace. Loni jsem napsal statusy o tom,
jak se „vaří“ slova a to konkrétně slovo populismus a konspirační teorie, konspirace. Takže se v podstatě jedná o malé opakování.

Manipulace je možná v davo-„elitářské“ společnosti díky odstupňovanému dávkování vzdělání v pomyslné pyramidě hierarchického rozčlenění společnosti, kdy elitě je poskytnuta částečná metodologie a faktologie (pouze do té míry potřebné pro manipulaci a řízení davu) a davu je poskytnuta pouze omezená faktologie bez metodologie, takže si členové davu nemohou pomocí metodologie osvojit „zakázané“ vzdělání, ale ani rozpoznat manipulace. Manipulace je tak zahalena zdáním danosti. Zdáním že se jedná o jakýsi přirozený stav. Přijetím této danosti a samozřejmosti neviditelných okovů se tak dav stává stádem ovcí ovládaných elitou. Sociologie a psychologie se tak stává nástrojem řízení davu.

„Nech to koňovi, ten má větší hlavu“.

Pomocí manipulace je tak lidem znemožněná plná funkce řízení resp. sebeřízení společnosti na základě plné funkce řízení, neboť již první krok v plné funkci řízení je „podminován“ a to krok identifikace faktoru prostředí, který „tlačí na psychiku“, kterému čelí rozum, čímž vzbuzuje subjektivní potřebu řízení různých životních situací. Kde není faktor rozpoznán, není pociťována potřeba přijmout nějaká opatření ve vztahu k danému faktoru.

Ale čím dál tím více lidí si uvědomuje, že jaksi není vše v pořádku (velmi mírně řečeno).

Pomocí odstupňovaného vzdělání se společnost dělí na personál obslužný (dav) a řídící (elity). Je ovšem potřeba si
uvědomit, že ne nadarmo se v sousloví davo-„elitářksý“ používají uvozovky, neboť pro nadřazené řízení (pomyslný vrcholek pyramidy – GE) jsou elity také sloužící kolečka v soukolí jako dav, pouze mají elity lepší vzdělání, faktologii a hlavně byť částečnou metodologii
(tj. znalosti jsou pro elity částečně dehermetizované). Ale ať si elity myslí, co chtějí, no nejsou to oni, kdo vytváří ideologii a už vůbec ne celkovou koncepci řízení společnosti. Defakto jsou elity stejnými zajatci davo-„elitárního“ systému jako zbytek stáda, ovšem vzhledem ke zdrojům nemají důvod si stěžovat na své postavení a s ohledem na míru mravnosti elity je pro ně systém vyhovující.

Níže uvedené příklady pojednávají o druhu bezstrukturního řízení pomocí překroucení významu slov a vytvoření žádaného obrazu
v mysli manipulovaného, které dané slovo vytváří. Používání této manipulace pro účely řízení v davo-elitarismu probíhá na úrovni
kognitivní (změna významu obsahu slov a jejich vnímání ve společnosti) a prekognitivní (diskuze na dané téma je předem znemožněna diskreditací). Příkladů bezstrukturního řízení se dá uvést celá řada. Např. princip divide et impera. Rozdělení společnosti na základě štvaní jedněch proti druhým, vytváření obrazu nepřítele (tedy zástupný cíl pro odvedení pozornosti od centra řízení) atd.. Klasickým příkladem je vytváření obrazu Ruska jako nepřítele aneb za vše může Putin a Rusko.

Níže již kopíruji své starší krátké články.

Jak se vaří slova. Populismus a konspirační teorie.

Původně je populismus naprosto NEUTRÁLNÍ slovo označující politický směr, který říká, že ve společnosti existuje masa obyčejných lidí a dále elity. Zájmy mas obyčejných lidí a zájmy elit jsou různé a často jsou protichůdné. Populismus chápe společnost jako „davo-elitářskou“. Existuje-li dav a elity se svými protichůdnými zájmy, tak ve společnosti, kde existuje něco jako svobodné volby, kdy každý od „prvního“ do „posledního“ disponují stejnou silou volebního hlasu, představuje dav pro elity problém. Je to pro elity prostý matematický problém. Dav vždy přehlasuje elitu. Jak tomu zamezit? Resp. jak zachovat iluzi demokracie a zdání svobody volby?
Potřebujete co nejvíce lidí, kteří mají pocit, že patří k elitám a co nejvíce lidem z davu nakukat, že jsou elitami oproti buranskému davu. Takže postupně pracujete s obrazovou náplní slova populista a populismus, aby každý politik, který by snad chtěl hájit zájmy obyčejných lidí, se musel stydět za nálepku populista. Pochopitelně, že „elity“ vždy budou plivat na populisty, ale to není dostatečné. To je moc málo plivanců. Je potřeba aby ti, které populista chce hájit, na něj plivali. A v tom pomůže kombinovaná technika na úrovni lexikálně-kognitivní, technika vaření slov. Dáte slovu populismus pejorativní nádech dlouhodobou prací v médiích a využitím psychologie dáte části davu pocit „elitářství“. Tím eliminujete důsledky „demokratického“ zřízení, kdy každý má hlas, ale nepotřebujete, aby měl vliv. Je to opravdu jednoduché. A účinné.

Zde je další recept z mé dílny. Poslední recept byl o tom, jak se vaří majdan. Dnes to bude o tom, jak se vaří slova. 🙂 Něco o manipulaci. Něco o jednom mechanismu řízení společnosti pomocí tvarování obrazů v myslích lidí, které se vztahují k chápání procesů a objektivní reality. Zní to nějak fantasmagoricky nebo složitě? Ne, jedná se o poměrně „triviální“ záležitost, se kterou se setkáváme každý den. Shakespeare napsal: Pero je mocnější meče. Nemusíte k tomu znát „Šest priorit zobecněných prostředků řízení“ vycházející z DVTR a Koncepce společné bezpečnosti, abyste uznali, že ten chlap měl pravdu. Klidně si to pro svou potřebu upravím a řeknu, že slovo je mocnější meče. Chápání nějakého slova je vždy spojeno s vytvořením obrazu v mysli. Pokud se v mé mysli nevytvoří žádný obraz, slovo nechápu. Nebo může existovat opačná věc, mám nějaký obraz, ale chybí mi pro to slovo. V obou případech nedovedu přesně pochopit daný jev, nebo ho sdělit. Nejsem tedy schopen uchopit nějaký proces a adekvátně na něj reagovat.
Když nevím, jak se řídí společenské systémy a supersystémy, jsem vždy jen řízen bez možnosti obrany. Jsou jednoduchá slova jako jablko, které vytváří v mé mysli jednoduchý obraz. Pak jsou např. slova abstraktnější, které obsahují klidně víceúrovňovou informační matrici, vytvářející složitější obraz v mysli. Čím jasnější je obraz, tím lepší je chápání. To důležité na slovech je, že nejenže vytvářejí obrazy v mysli, ale zejména formují myšlení. Myšlení je formováno jazykem, slovy a obrazy spojené s těmito slovy v mysli.
Jazyk tedy formuje myšlení, tím i chápání a jednání. Chtěl bych se zaměřit teď na dvě slova. Konspirace a populismus.
Teď ke konspiraci či konspirační teorii. Jedinec, firma, společnost, vlády, tajné služby, nadnárodní společnosti vždy dělají něco, o čem nechtějí, aby se lidé dozvěděli z důvodu, že to třeba není až tak legální,
či je to přímo nelegální. Jsi-li dostatečné chápavý, tak víš, že jakékoli řízení vždy generuje chyby ať z důvodu lidského faktoru či z důvodů čistě objektivních okolností. Pokud nelze zabránit tomu, že něco tzv. praskne,
musíš eliminovat způsobené škody. Konspirační teorie je původně naprosto neutrální označení pro nějaké tvrzení, že to a to má kriminální či zločinecké politické pozadí.
Nebudeme si přeci nalhávat, že spiknutí neexistuje, že vlády, tajné služby, korporace vždy jednají čistě, legálně, mravně. Z historie máme dost a dost příkladů.
Domnívat se, že dnes už se pikle nekují, je dost naivní. Tak jak eliminovat negativní následky, když něco praskne? Začneš pracovat s neutrální informační matricí slova konspirační.
Toto slovo totiž nikoho zatím nepobuřuje a konspirační tvrzení mohou brát vážně. Máš ovšem dost zdrojových možností jak pracovat s informační matricí a ovlivňovat vnímání lidí.
Třeba pomocí médií atd.. Potřebuješ dvě věci. Najít typického blázna, cvoka, co si dává alobal na hlavu a začít pro takové lidi používat NEUTRALNÍ slovo konspirační teoretik. Tedy dáváš do souvislosti blázna a slovo konspirace. Vždy se najde dost cvoků, co píší o ještěrčích lidech, základnách na Měsíci o tom, že uvnitř Země je ještě jedna dutá a mnohem větší atd… Dáš jim možnost se vyjádřit ve veřejném prostoru a obrátíš na ně pozornost veřejnosti. Vytváříš infopole. Dále vypouštíš např. upravené fotografie z google earth či NASA potutelně, či normálně do tisku.
Zejména dříve lidé moc nevěděli, že se dají snímky upravovat. No a až se toho někdo chytí, pak ukážeš na to, že je to padělek a konspirační teoretici jsou banda bláznů. Dosáhl jsi toho, že slovo konspirační z neutrálního významu má pejorativní význam a většina si při slově konspirace, kterou může být jakékoli tvrzení, ťuká na čelo a jde dál. Protože v jejich mysli je toto slovo rázem spojeno s negativním obrazem díky změně informační matrice lexikální podoby slova, kterou nese. No a když dojde k opravdovému prasknutí průseru díky chybě v řízení, máš tady pro ty, kteří to zachytí, slovo konspirátor. Lidé si nad jejich tvrzením zaťukají na hlavu. Tedy, když někdo poukáže: „Ale takhle to není. Za tím je tohle….!“
Odrovnáte ho jednoduše: „To co tady říká tenhle/tahle pán/paní je zajímavé… Ale já nejsem moc příznivec konspiračních teorií….“ A máte skoro vyhráno.
Voala! Eliminoval jsi nepříjemné dopady chyb v řízení.
______________________________

Citát k zamyšlení:
Petr Novák Toto jsem napsal výše jednomu kolegovi, třeba tím dostatečně nastíním, že konceptuálně „znalý“ člověk není schopen (nesmí) uvažovat jinak než mravně, protože jinak není možné vytvořit cokoliv nového, bez toho, aniž by nevytvořil jen stejné peklo pod jiným názvem, ve stejném algoritmu: „Nejde o to „kultivovat myšlení druhých“, protože to stejně nedokážeme, ale pracovat na sobě samotném tak usilovně, že se staneme inspirací pro ostatní a ti pak (možná) získají chuť jít stejnou cestou. Nemá smysl bojovat proti něčemu, ale za něco! Za lidskost. Pokud se takto změní aspoň 10% obyvatelstva, tak se zcela přeformátuje sociální statistika v zemi a díky tomu se pak pomocí sociálního výtahu dostanou do vyšších funkcí lidé morálnější. Takto má smysl pracovat. Chceme-li zachránit les aby neuschnul, tak je nutné zalít každý jednotlivý strom.“

Vzniká otázka, jak je možné, že v dnešním „moderním“ světě jsou dlouhé texty tak nezvladatelné pro většinu populace(ať už se vymlouvají na cokoliv – není čas, není to důležité atd.).
Kde se berou všechny zmíněné „nedostatky“.

Dle všeho je největší „rezerva“(z pohledu jaká by mohla být ideální funkce) ve vzdělávacím systému. Jen si například představte, že rychlo čtení by byl standart namísto současného čtení rychlostí „vnitřního přeříkávání“ (jestli ono to není naopak brzdou?).
Nejčastější námitka bývá, že vinu nesou hlavně rodiče. Což je pravda, ale ti prošli také vzdělávacím systémem… A navíc rodiny mají dnes značně zhoršené podmínky pro výchovu minimální z pohledu stability rodin. Kořeny zmíněného problému jsou sahající do doby kdy se začalo rozbíjet vícegenerační společné bydlení. To se neděje samo sebou, jak mnozí cítíte. Samozřejmě je nutné brát v potaz měnící se faktory vlivu v prostředí i společnosti.
Máme tady začarovaný kruh, a cestou z něj budiž práce na nás samých a patřičným působením na svého okolí – být inspirací…

Neověřená citace, která ale myslím dobře ilustruje dlouhodobé tendence:
Oxfordský profesor William Whyte zveřejnil otázky, jejichž správné zodpovězení bylo podmínkou k přijetí na Cambridge na konci 19. století… vysoká úroveň a složitost otázek vyvolaly údiv reagujících, kteří by si s nimi vesměs neporadili, přičemž jeden z nich konstatoval, že je to jen další důkaz toho, jak lidstvo hloupne…

Vzdělávací systém, jako to nejdůležitější a zároveň degradující, značí větší problém ve společnosti, než si je ochotná většinově připustit.
Najde se ale stále spoustu lidí, kteří pracují na změně. Ať už jednotliví nadšenci, různé spolky, neziskovky jako Ulice dětem až po velké projekty jako Eduzměna (bývalej Eduin).
Brzy k tomu přinesu více v druhé lekci : Vzdělávání.

Základní otázka: Má člověk kontrolu nad Rozlišením?

Další náměty na zpracování (WORK IN PROGRESS):

Vrána k vráně sedá

Člověk je průměrem pěti nejbližších lidí ze svého okolí.
Rozumí si lidé když jsou na podobné „úrovni“. Jakmile ale jeden stoupa a druhy stagnuje zachvíli si přestanou zákonitě rozumnět. Myslím že to funguje na všechny sféry a možnosti.

Destruction derby – metafora

Moral Relativism – Mark Passioujasnění si pojmů (4 min celkově)

What is Occam’s Razor? (Law of Parsimony!) – 5 min a to včetně podobných výroků v historii

Konspirace pavel kovacikhttps://konceptual.eu/2021/03/04/vybavme-si-to-s-konspiraciami-raz-a-navzdy/