Beneš

Edvard Beneš, projev po odsunu Němců
Odsunuli jsme z této země definitivně Němce. Musíme … tento výsledek národní revoluce udržet. A udržíme jej. Boj však… není daleko skončen a při povaze svých sousedů musíme si být vědomi toho, že nikdy snad skončen nebude. Boj a zejména náš národní boj – život byl vždycky bojem a bude bojem stále. Za chvíli, za rok, za dvě léta, za 4 léta za 5 let bude nový boj mezi Němci a ostatními evropskými národy. Znovu říkám, nehořím tou pomstou, nemyslím, že máme nějakým nelidským způsobem stále a stále toto připomínat. Ale, až nám Němci začnou vytýkat náš nacionalizmus, až nám začnou vytýkat, že jsme vyhnali tolik a tolik Němců od nás, až nám budou začít, začnou nám vypočítávat co všecko, jaké hodnoty Němci čeští a všichni ostatní ztratili, a že chtějí takové a takové oškodnění, tož jim musíme hned odpovědět:“ Ano prosím, až nám zaplatíte do posledního grejcaru všecko to, co jste zde za protektorátu zde vykradli, vyloupili, všecky ty peněžní taxy, které jste našemu lidu uložili, až nám všecko to co jste zničili do posledního krejcaru vyplatíte, my budeme uvažovat zdali nějakou část toho máme také vám, nebo těm lidem povolit, prosím.“ Až začnou nám vykládat:“ no vy jste přeci jen mnoho našich lidí od vás vyhnali, aby to nebylo nelidské a tak…“ My jim musíme ukázat a zeptat se jich, co já jsem vždycky za války Angličanům říkával a Američanům říkával:“ Myslíte, že je lepší, abychom se dostali po válce do zuřivé občanské války, ve které půjde našim, obojím o život a na smrt mezi Němci, kteří u nás zůstanou a našimi lidmi. A nebo myslíte, že je lépe, abychoj je naložili na vagóny a poslali je rozumným způsobem dom?“ Já myslím, že humanitní s našim zásadám odpovídá to druhé.