2. Náboženství, Duchovní tradice

Předslov – Iterpretace
Z dochovaných knih a spisů se dá vycházet různími způsoby – interpretacemi.
Při práci se starými texty je nezbytné brát do úvahy následující faktory:
1) lingvistický vývoj slov, zejména to, že civilizace měli svůj rozkvět a potom úpadek. A většina slov tak změnila svůj obsah – neboli na začátku byl za slovem obraz jiný než na konci civilizace
2) duchovní složku našeho života, nejen tu materiální – většina překladů či interpretací chybuje právě v tomto směru. Snaha našich předků opsat slovy duchovní obrazy byla naprosto nepochopena, a v práci různých badatelů i „duchovních mistrů“ končila často materializováním jednotlivých obrazů.
3) jak je lidstvo staré, projevuje se v něm „Duch nápodoby“ – neboli spodní síla nevědění se opičí a tím jen recykluje a napodobuje starší učení.

A zde představujeme jako nosnou Interpretaci pana Mgr. Jana Kozáka (hodinový rozhovor s Kozákem o Gnozi) a jeho Indoevropskou duchovní tradici neboli Gnozi.
Zároveň ji ale konfrontujeme s Interpretaci znalostmi Koncepce společné bezpečnosti, kde probíhá diskuze na FB zde (zde ke starší verzi z 10/2020).

Mgr. Jan Kozák s ohledem na KSB – Martin Augustin/František Balej
Dovolte mi, abych se pokusil představit obraz staré indoevropské duchovní školy tak, jak jsem ji pochopil z knih a přednášek Mgr. Jana Kozáka.
Tyto informace považuji za velmi cenný střípek do mozaiky, díky kterému můžeme pochopit nové souvislosti. A myslím, že jsou i cenné pro náš každodenní život. Jejich podstata se nijak neprotiví KSB, naopak je s podstatou KSB v souladu a popisuje podobně jako KSB cestu k Lidství, jen ji popisuje trochu jiným způsobem.
Prvně je třeba zmínit, že tato stará duchovní škola je nám, jakožto Slovanům, odedávna vlastní. Je základem celé Árijské tradice a domnívám se, že indická védská tradice je jen jednou z jejích větví.
Náš (pozemský) svět je z pohledu této “indoevropské duchovní tradice”, jak ji můžeme pracovně nazývat, jakýmsi hmoždířem anebo prostorem mezi dvěma mlýnskými kameny. Tyto kameny reprezentují dvě neživé a nelidské síly, které prostřednictvím lidí bojují proti sobě. První z těchto sil je zemská síla vegetativnosti (v sanskrtu tamas), která probouzí zvířecí pudy v člověku, lačnost, chamtivost, touhu po tělesném nebo emočním sebe-uspokojování. Druhou silou je tzv. síla nebe (v sanskrtu radžas), ta je naopak silou disciplíny, absolutní poslušnosti, přísné a chladné organizovanosti. Souvisí s terorem pronásledujícím lidi s jiným pohledem na svět, touhou po moci a válčení.
Tyto dvě síly bojují proti sobě a výsledkem jejich bezohledného válčení se v Člověku probouzí třetí, skutečně Lidská síla poznání a lásky. Úkolem Člověka je v tomto světě bránit právě tento “volný prostor” mezi dvěma “křesacími kameny” či “zvířaty”, dvěma proti-Lidskými silami.
Jedinci, kteří se naopak těmto proti-Lidským silám přizpůsobují, jsou přirovnáváni k hadu (Vrtra). Ten se při pohybu vlní a ohýbá ze strany na stranu, jako se pod tíhou lži ohýbá páteř a mysl člověka. Had se plazí mezi těmito dvěma silami a musí se pokrytecky kroutit, aby chvíli sloužil jedné a pak druhé. Úpadek civilizace je pak přirovnáván k potopě světa ve spodních vodách hada. Vodní hladina značí hranici mezi věděním a nevěděním.
V naší slovanské kultuře se připodobnění úpadku Lidství ke spodním vodám zachovalo v podobě vodníků, kteří lákají lidské duše do svého podvodního světa, aby je pak utopili v kalných vodách. Stejně jako je člověk ve svém životě lákán neřestmi a požitky, které ho svádí z jeho pravé cesty do tmy, zla a nevědění.
Člověk se vlastním úsilím dvěma nelidským silám brání, pěstuje oheň lásky a poznání (tapas). Tím nachází skutečnou podstatu sebe samého, věčného duchovního Člověka zvaného Puruša. Puruša je Duchem (Bohem) všeho a skrze něj existuje tento svět. Všechno, co je, má duchovní podstatu. Duch může existovat nezávisle na hmotě, ale hmotný svět je jen nápodobou světa duchovního.
Proto jakákoliv civilizace, která přestane vnímat Ducha, musí dříve nebo později padnout. Poznání se rodí skrze duchovní cítění Člověka (to je jinými slovy Lidská mravnost). Pokud pak neduchovní člověk zprostředkovaně přijde k poznání, nedokáže jej pochopit a místo něj snadno přijímá materialistickou nápodobu duchovních myšlenek.
Dnešní doba je z hlediska Lidské duchovnosti dobou hlubokého úpadku. Prakticky veškeré myšlenky a paradigmata, která většina lidí považují za duchovní, jsou nesmyslné materialistické přejímky původně hlubokých duchovních idejí.
Dílo Jana Kozáka je vynikající v tom, že tento trend hmotné nápodoby duchovních myšlenek velmi dobře mapuje, a to zejména pomocí etymologie (vývoje slov). Ve svých knihách má celou řadu nevyvratitelných důkazů o tom, že slova, o kterých se domníváme, že pocházejí z hebrejštiny, jsou ve skutečnosti mnohem starší, byly přejaty z védské tradice a jejich význam byl překroucen podle žido-křesťanských představ.
Příkladů je mnoho:
Marya je podle gnoze čistá mysl gnostika rodící poznání (syna Člověka), v židokřesťanství je Maria hmotná žena rodící hmotného “božího syna” (neboli syna člověka, jak se stále dochovalo v Bibli a křesťané význam tohoto slovního spojení nedokážou vysvětlit).
V Gnozi a Védě je oběť úsilí Člověka vedoucí ke skutečnému Lidství (tedy spáse), v židokřesťanství je oběť vražda a mučení jedné bytosti, které údajně spasí jiné bytosti (nelogická, smysl postrádající a nelidská myšlenka).
Agni je ve Védě hořící oheň poznání, v latině je agnus dei beránek boží určený k obětování (vraždě).
Védský Išas, arabsky Isa, židokřesťanský Ježíš, je synem Člověka, láskou a poznáním v srdci, v židokřesťanství je to hmotný jedinec chodící po zemi, byť boží syn.
A mnoho dalšího…
Na závěr doporučuji přečíst si některé knihy Jana Kozáka, určitě nebudete litovat jejich pořízení. Zároveň by bylo dobré pomoci panu Kozákovi s rozšířením jeho knih do dalších zemí, např. do Ruska, kde se mu zatím nepodařilo najít knihkupectví, které by knihy nabízelo.
Samozřejmě je třeba všechny informace a názory J. Kozáka brát kriticky. Já například nesdílím jeho vzhlížení k indické civilizaci a k jejímu neprostupnému kastovému systému, který KSB oprávněně považuje za fašismus. Nutno dodat, že p. Kozák není vysloveně proti tomu, aby kasty byly prostupné, důležité je pro něho, že existují, aby oddělovaly (a chránily) duchovní lidi od zvířecích lidí, neschopných hlubšího duchovního uvažování.
Nicméně já si myslím, že kasty v Indii tuto funkci dnes již ztratily a jsou pouze nespravedlivým proti-Lidským systémem, kde ve všech vrstvách jsou zastoupeni lidé se zvířecím typem struktury psychiky a tudíž nemají koho chránit ani před kým.
Jinak jsou myšlenky p. Kozáka velmi cenné a přínosné.

Navrhy dalšího obsahu:
Reakce petra nováka (text) – myslim ze zde neni potreba aby se nekdo seznamoval s tim textem na ktery reaguje – strukturuje to jinak a vetsinou vse vysvetluje.
Reakce Kozaka – Audio – Dat jednotlive reakce na youtube jako reakci k jednotlivým bodům?
Nebo udelat prepis ? Sestrihat dohromady a dat nakonec taky?

Mozna reakce Krisnackeho prekladu Bhagavat gity . otazka zda zvlastni tema nebo jako dokrelsleni?
___
Dale je tu nahravka co tvorime jako reakci na Laksu a KSB – jako podlekci? zvlastni vlakno?
___
Dale narh na spolupraci – tady se snazime hlavne ukazovat metodiku jak badat. a to je treba trenovat, tak idealne kdyz se najde nekdo dalsi pro dalsi temata. Tady to badas spise ty ty;)
Zbrojovak – rybnikov