T.G. Masaryk

Komunismem ublížení
https://outsidermedia.cz/Komunismem-ublizeni/?fbclid=IwAR3M2RAipxBHV32-kRUYl7aiflR-ayuJR_JnWmOLxyp9GYCkIW1gW9HYxz8
Nejdříve tedy začneme Masarykem. Dne 15. 4. 1919 byl demokratickým parlamentem schválen návrh poslance Rudolfa Bechyně, ve kterém byla stanovena hranice výměry pozemků spadajících pod zábor na 150 hektarech zemědělské půdy a 250 hektarech veškeré půdy. Dále se sjednala pravomoc pozemkového úřadu vyvlastnit půdu ve stanovených případech i pod tuto hranici. Do roku 1922 bylo 1.730 vlastníkům zabráno 1.230.000 ha zemědělské a 2.730.000 nezemědělské půdy. Celkem 3.963.000 ha půdy, což bylo 28,2 procenta z celkové půdy v zemi. Úspěšně prosazená pozemková reforma přinesla především důvěru obyvatelstva k vládě, uklidnění na venkově i v politice. Agrární straně pozemková reforma přinesla popularitu a určitě přispěla ke dvěma volebním vítězstvím. O velkém významu pozemkové reformy řekl T. G. Masaryk: „Po válce také v našich zemích byly hlad a bída, a lid přirozeně pohlížel nepříznivě na velké latifundie. Záborovým zákonem předešli jsme sociálním výbuchům, protože se lidu dala naděje na získání půdy.“ Zajímavá byla i ideologická odůvodnění nutnosti provést pozemkovou reformu s odvoláním na odčinění „Bílé hory“. Ostatně Julius Grégr již v době rakousko-uherského vyrovnání na českém sněmu přednesl požadavek prozkoumání dokumentů, na základě kterých držela pobělohorská šlechta své statky. Poslanec František Modráček prosazoval, aby za nepřátele českého národa byli prohlášeni příslušníci panovnického rodu (Habsburkové), příslušníci Liechtensteinů, Clam-Martiniců, Černínů a Schwarzenbergové. (Škoda, že mu to parlament neodsouhlasil, já bych hlasoval pro!) Účelem pozemkové reformy v době první republiky bylo především omezit šlechtické velkostatky, které se nacházely převážně v rukou příslušníků cizích národů, a následně půdu přidělit drobným zemědělcům, malorolníkům a bezzemkům. Po první světové válce patřila jedna třetina veškeré půdy na území nové republiky velkostatkům, které vlastnila především německá a maďarská šlechta. Jednalo se celkem o 2 000 velkostatkářských rodin. Největšími vlastníky půdy byli Schwarzenbergové s 248 000 hektary půdy a Liechtensteinové se 173 000 hektary půdy. Dalšího velkého vlastníka půdy vedle šlechty představovala církev, a především Olomoucké arcibiskupství, které vlastnilo rozsáhlé lesy.
Atd.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s